Můj příběh

Miluji tvoření z darů Matky Země. Propojuji naše duše, těla a životy se světem rostlin - bylin, esenciálních olejů a lahodné zdravé stravy. Baví mě nacházet cesty, jak žít i v civilizovaném světě přirozeně, v souladu s přírodou a tvořit ze své Duše. 

DNES UŽ VÍM, ŽE SVOU ŽIVOTNÍ REALITU SI TVOŘÍM SAMA 

Dnes si tvořím život v souladu s tím, kdo jsem, čemu věřím, co cítím, kudy mě vede má duše. Baví mě používat, rozvíjet a projevovat své dary, které jsem dostala do vínku a které jsou mou přirozeností. Věci, se kterými už nerezonuji, pouštím s větší lehkostí a důvěrou v to, že pokud jdu svou vlastní cestou, kterou provází radost, vše se skládá ve smysluplný celek a přichází pocit naplnění. Učím se důvěřovat svému vnitřnímu vedení a věnovat svůj čas a energii tomu, co mi dává hluboký smysl, namísto toho, co se ode mne očekává.

I dnes přicházejí výzvy, učení a vyrovnávání se s nečekanými situacemi i stíny v sobě, ale mám pocit, že v kapse nosím klíč ke komnatě, kde najdu všechny potřebné ingredience pro spokojenost.

ŽILA JSEM VZDÁLENA SVÝM SKUTEČNÝM POTŘEBÁM

Ta cesta byla dlouhá, trnitá a byly chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát. Mnohokrát mi docházely síly i odvaha, důvěra byla na bodě mrazu a já netušila, proč se mi to všechno děje. A tím vzrůstala má touha na to přijít. 

          

Pracovala jsem v nadnárodních společnostech, pak i v menších českých firmách (v domnění, že to bude jiné, lepší). Můj životní styl mě dovedl ke zdravotním problémům, které byly v rámci zdravotnictví “neřešitelné”. Dva roky vracející se záněty močového měchýře bez zjevných příčin, na které lékaři neměli žádné vysvětlení, ale já trpěla. Bolesti zad mě nutily ráno po probuzení chodit chvíli téměř v předklonu, než jsem byla schopna se porovnat do lidské podoby.

Od své vnitřní nespokojenosti jsem utíkala (aniž bych to věděla) do workoholismu. Svou hodnotu jsem si dokazovala pracovním úspěchem a spojovala ji s materiálními požitky. Má práce už mě delší čas neuspokojovala, cítila jsem, že se nemohu postavit za to, co je po mně žádáno, že nemám příliš prostoru být sama sebou, dělat to, čemu věřím. Začala jsem postrádat hlubší smysl svého konání, a tak postupem času opouštěla svou původní iluzi o tomto směru svého pracovního uplatnění.

Během tehdejšího partnerského vztahu se mi přidaly i gynekologické potíže - s partnerem jsme sice měli pár společných zájmů, ale jinak naše cesty byly dost odlišné a já si začala uvědomovat svůj hluboký smutek při představě, že takhle budu žít dalších x let. Tragické úmrtí nakonec tento gordický uzel rozetlo. Během několika měsíců z pozemského života odešly tři blízké bytosti. Spojení toho všeho mě dovedlo k hlubšímu zkoumání smyslu mého života.

NEJVĚTŠÍ TMA BÝVÁ PŘED ÚSVITEM

Zlom v mém životě nastal v roce 2001, v mých šestadvaceti letech. Jednoho dne jsem zachytila silný pocit (dnes už vím, že to byla intuice, volání mé probouzející se duše), že chci svou dovolenou prožít úplně jinak než dosud - toužím po tom se něco nového naučit, poznat víc sama sebe. Na doporučení mojí mamky, která už tento kurz absolvovala, jsem (i přes překážky, které se vyskytly) jela na týdenní pobyt s názvem “Pomoz si sám”. Moje maminka mě už za dob mé puberty zasvětila do tajů bylinek. Četla knihy o různých způsobech léčby, naučila se najít vodu na pozemku pomocí virgule, testovat kyvadlem. Spolu jsme si míchaly rozličné lektvary a macerovaly jimi pleť, vlasy, tělo.

Můj pocit i rozhodnutí jet na kurz byl silný, a tak jsem ho následovala. A jak se ukázalo, toto rozhodnutí od základu změnilo můj život. Během jednoho týdne se událo tolik věcí, které pozměnily mé vidění světa… časem i mé zdraví a mou profesi. A co bylo v tu chvíli asi nejzásadnější - dosud nepoznanou silou se otevřelo mé srdce a já následujících několik měsíců prožívala v sobě a v životě tolik krásy a lásky. Plynula jsem událostmi až k zásadní změně.

Opustila jsem sféru korporátních firem. Absolvovala jsem půlroční kurz Masér ve zdravotnictví a téměř ihned jsem začala masírovat i profesionálně. Začala jsem pracovat v bylinkovém obchůdku a shodou všelikých okolností jsem se časem stala jeho vedoucí, provozovatelkou. Byla to obrovská škola života a učení o sobě samé, o práci s lidmi, o bylinách, kamenech, pronikala jsem do tajů duchovních nauk, cvičení, vnitřní alchymie a proměny.

Po počátečním rajském období přišlo několik let intenzivního potkávání se se svými stíny, opouštění vzorců, masek, které jsem ukazovala světu namísto své přirozenosti. To vše muselo padnout. Začaly ze mě vystupovat mé zaryté strachy, potlačené emoce, iluzorní představy, schovávačky před sebou samou. Místo k workoholismu (jako dříve) jsem před sebou utíkala k zachraňování ostatních a chvíli mi trvalo než jsem tuto tendenci odhalila a postupně propustila.

Objevovala jsem úplně nové, autentičtější formy vztahů. Vztahy, které teď přicházely, ve mně zrcadlily ty nejhlubší bolesti a nelásku k sobě. Objevovala jsem, kdo opravdu jsem a učila se bezpodmínečně milovat, nevlastnit. Ty lekce byly tehdy srdcervoucí a já jsem za ně dnes neskonale vděčná. Moje srdce se postupně otevíralo a vypouštělo ze sebe zranění z dávných dob i z dětství, která mi bránila cítit, prožívat naplno život, sebe, obyčejné krásy pozemského života, ale i spojení s jemněhmotnými sférami. Nacházela jsem skutečnou lásku v sobě, spokojenost nezávisle na dění kolem, vnitřní sílu, intuici, sebehodnotu, spojení se svou podstatou.

Potkala jsem i nový okruh lidí, kteří mi byli blízcí a byli podobně “divní” jako já. Nespokojovali se s konzumním stereotypem života a hledali něco víc, chtěli se poznávat a rozvíjet. 

V té době jsem začala cvičit taiči… a později ho i učit malé skupinky lidí. Naučila jsem se mnoho technik, jak pracovat se svým tělem, úžasnou sestavu na páteř, která velmi pomohla mne i jiným lidem, a tak jsem ji časem začala předávat dál. Učila jsem se vnímat své tělo, poznávat více do hloubky bylinné přípravky a masti. Na své dřívější zdravotní potíže jsem si postupem času už ani nevzpomněla.

Vášnivě jsem se nořila do svého nitra, navštěvovala semináře, očišťovala se, spojovala se s neviditelným světem. Tou proměnou vnitřní se měnila i má fyzická podoba. Mým koníčkem se stalo zdravé stravování a já si postupně odvykala jíst přechemizované “amarouny” ze supermarketů a svou stravu zásadně odlehčila. Pronikala jsem do ajurvédy, setkala se s čínskou medicínou. Zamilovala jsem se do automatické kresby a esenciálních olejů. Věnovala jsem se masážím, pořádala jsem večery i víkendové akce, kde jsem předávala to, co jsem se naučila. 

Můj seberozvojový život byl intenzivní a já odhalila i lecjaké slepé uličky duchovna. Bylo třeba naučit se rozlišovat srdcem, poznávat skutečné hodnoty v sobě a v životě a prohlédnout mnoho iluzí. Uvést do rovnováhy duchovní hledání a pozemský život. Za čas jsem začala pracovat i v pražské známé bylinkárně, kde jsem poskytovala poradenství ohledně péče o zdraví a užívání bylinných prostředků. 

Důležitým tématem přeměny bylo mé ženství. Začala jsem si uvědomovat dary, ale i již přežité vzorce svých předků - žen a chtělo to hlubokou sondu do sebe sama, abych je postupně přetvářela a učila se žít v každodennosti v souladu se svou duší, která mě vedla k pouštění zátěží minulosti. Ta cesta stále pokračuje. Já se však cítím mnohem svobodnější, citlivá ke svým potřebám, svému tělu i duši. Tu změnu mi zrcadlí i mé vztahy, které nabývají úplně jiných rozměrů, hloubky, upřímnosti, otevřenosti, autenticity a lásky než kdy předtím.

SVÉ POZNÁNÍ PROPOJUJI A SDÍLÍM

V současnosti propojuji to, co jsem se během své cesty naučila a co mě provází až dodnes - jak žít víc v souladu sami se sebou a přírodou - pečovat o své tělo i duši pomocí bylin, esenciálních olejů, zdravé stravy. Ukazuji možnosti, jak jíst zdravě a přitom chutně, pestře a ještě u toho rozvíjet svou kreativitu a intuici. Jak se pomocí vůní, esencí rostlin přiblížit svému nitru. Jak nahradit závislost na chemických přípravcích, které matou naše smysly a oddalují nás od naslouchání naší přirozenosti, dary Matky Země. Baví a naplňuje mě tvořit to, v čem aktuálné cítím radost v srdci. Hrát si s vůněmi, barvami, materiály... rozvíjet svou tvořivou sílu. Miluji intuitivní tanec a pronikám do tajů celostní muzikoterapie, kterou studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci. Má cesta a touha duše mě vedla k rozloučení se s životem v Praze a přesídlení do blízkosti přírody, kde cítím, že mé tvoření nabývá ještě hlubších i širších rozměrů... v souznění se silou přírody, silou Ducha.